|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
Večer v opeře
Autor: Aaen (Stálý) - publikováno 8.3.2023 (13:18:18)
|
|  |
Tato povídka je fiktivní. Osoby a události v ní jsou jako vždycky smyšlené.
Večer v opeře
Včera jsem byl se známými na opeře. Zpívali italsky nebo co, jsem tomu vůbec nerozuměl a nevěděl jsem, co se tam dějově dělo. Ale šlo to trochu odvodit a chvílema to byla sranda, jeden herec si tam třeba loupal nehty a koulel očima a herkyně se tam třeba hádaly a běhaly po pódiu a občas si herci dali facku, až to do té hudby plesklo a ten druhý spadnul na zem. Jsem tam řek, že to asi nezpívaj česky, někdo se otočil, to bylo trochu trapný, ale člověk není v opeře každej den a neví, jak to tam chodí, jsme se o tom učili na základce naposledy.
Měl jsem kašel, a tak mi kamarádka dala hašlerku, nejdřív super, ale pak mi to akorát rozdráždilo krk, část hašlerky jsem tedy vyplivnul a vyhodil a jsem se snažil kašlat vždycky při potlesku. Měli dobrý křesla a dobře se tam sedělo, tak ono by na to asi nešlo pařit, to se nehodí, takže sezení ok. Taky jsem tam sem tam smrkal. Někdy v druhé třetině představení jsem si všimnul, že tam byl dirigent, ale klavírista k němu byl zády, takže na něj neviděl, a postavy se věnovaly dialogu, tak na něj taky nekoukaly, tak nevím, proč tam byl – a proč se mu tleskalo skoro nejvíc. Jeden herec mi přišlo zpíval trochu mimo, ale zase měl dobrej hlubokej hlas.
Hudba byla dobrá a klavírista hrál dobře, připomnělo mi to trochu progresivní metal, ale bylo to měkčí. Jsem si v hlavě představoval, jak by to znělo s baskytarou. Klavírista nesóloval, ale hrál skvěle a skromně. A zpívali ti herci dobře, žádný ječáky a hraběnka byla taky pěkná baba a hezky se usmála a já na ní koukal a mrkla jedním okem, možná to mohlo být na mě, protože koukala na mě. Bába v šatně mě škrábla, když jsem jí dával bundu, ale sama se omluvila a naštěstí to nebylo do krve.
Na vážnou hudbu nejsem, ale Mozart je dobrej, je to lety prověřený, klavír měl dobrej zvuk a akustika v místnosti teda super, lepší než v klubu někde, mě to pozitivně překvapilo. Prdel byla, jak si klavírista otáčel noty a vždycky to improvizoval mezitím jednou rukou a druhou otáčel ten sešit. A jednou si ten sešit s notama otočil křivě a musel hrát celej s hlavou nakřivo, to jsem se trochu smál. Takovej dlouhovlasej underground to byl a ještě si do toho s nima zpíval, asi aby udržel rytmus.
|
|
