Jak jsem psychicky viděla kosmologické reálie během procesů čarodějnických
multidimenzionálních válek o tento svět ve spojení s Galaktickou federací proti
Drakoniánsko – iluminátskému impériu temnot. Jsou to parapsychické – mentální zážitky,
náhled do dimenzionálního světa. Popisuji je tak, jak jsem je viděla a zažila.

Sféry našeho vesmíru a jejich Strážci a Strážkyně jsou každá specifická, odpovídají některé kvalitě
života a jeho projevu. Již jsem popsala působení několika konkrétních sfér. Nemůžu tvrdit, že jsem
poznala všechny. Je jich mnoho a každá je jiná a má jiný úkol.
Viděla jsem, že v galaxii i ve vesmíru, každá sféra vykazuje větší, či menší světelnost a jsou odlišné
i co se týká gravitačních nátlaků a časových podmínek.
Ve světelných sférách byla nižší gravitace, slabší energie a více času, než ve sférách, které byly
blíže černé díře, tam vládla silná energie, gravitace a málo času.
Viděla jsem, že některé sféry mají na starosti třeba jen rostlinné bytí a o člověka s jeho
problematikou se téměř vůbec nestarají a jiné sféry jsou vyloženě intelektové, meditativní, spojené
s racionálním duchem a ty se člověka naopak dotýkají více.

Každá sféra jako kdyby měla vlastní barvu a prolínala celý vesmír po konkrétních smyčkách
vědomí a realizací vědomí, v různých dimenzích, vytvářela si slunce, planety, živé tvory
s elementem své sféry. Tím se každá sféra nachází a realizuje v celém vesmíru.
Strážci všelijakých konkrétních sfér jsou velice vyvinutá spirituální individuální vědomí. Jsou
to bytosti, které garantují kvalitu a výkon té které konkrétní sféry. Jsou to vyslanci inteligence
vesmíru – jako kdyby existoval spolek vyvinutých super duší, super vědomí a super spiritů,
z nichž každý z nich to dotáhl v nekonečnu, věčnosti a bytí na Strážce sféry konkrétního vesmíru.
Tito Strážci pohromadě tvoří ve spirituální jednotě „duchovní – informační“ náplň vesmíru
a všechny je spojuje nadvědomí Vesmíru. Tato vědomí jsou v jednotě se Stvořitelem a respektují
kosmický zákon.

Být Strážce sféry – to je už poměrně vyšší kosmická kariéra, tak nějak by to se to dalo přirovnat.
Hraniční sféry, extrémní – jako je černá díra, nebo čistě světelná sféra, nebo obalová ochranná sféra,
tu řídí převelice vyvinuté duchovní bytosti.
Strážci dalších sfér už mohou být o něco slabší ve spirituálním vývoji, než tito hlavní kardinální
tahouni. Tzn. budou řídit slabší, méně významnou, nebo náročnou sféru.
I tak však mezi nimi není klasická hierarchie, jak ji známe z naší společnosti. Ve smyslu, že hlavní
světlo vesmíru se rozhodne neposlouchat požadavky a působení nějaké sféry
a autoritativně rozhodne, že něco despoticky zamítne.
Nejvíce se to dá připodobnit k fungování organismu – kdyby byl Strážce světelné sféry mozek,
tak se nestane, že by odmítl poslouchat játra, plíce, nebo střeva a jejich námitky, vzkazy
a kooperace. A i když bude Strážce životní sféry třeba srdce a bude spirituálně vyvinutější,
než strážce ledvin, nestane se, že by na na Strážce ledvin vytahoval a ignoroval jeho funkci,
nebo požadavky.

Symbioza a harmonie těchto Strážných bytostí vytváří duchovní obsah a život a průběh života
našeho vesmíru jako celku. Je to inteligentní bytí, inteligentní život. Vesmírů je v nekonečnu,
věčnosti a bytí mnoho. A v jednom vesmíru je mnoho a mnoho galaxií. A v jedné galaxii je mnoho
a mnoho všelijakých slunečních systémů. A v každém takovém celku se fraktálně opakuje stále
to stejné. Existuje jakýsi střed, který je kardinální a kolem něj se rozprostírají sféry jednotlivých
druhů a projevů bytí.

Nikdy to není jen pouhá fyzikální existence, každé bytí a jeho projev má svoji strukturu mysli,
vědomí, svůj vyšší plán a životní náplň. Vidět vesmír jako prázdné místo bez inteligence
je obrovský omyl.