|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Nad ránem padaly na nebi hvězdy
jako když tančí ti pod víčky mžitky
a ticho padalo s omítkou ze zdí
předčítal zvon v dálce tajemné svitky.
Hluboké povzdechy i zpěvy naděje
poryvy mlčení i temné žaly
že stíny roztaví a v těla odlije
slunce, jež zatím je pod postelí.
Pak i my stanem se s rychlostí světla
shoříme v pohledech - z papíru draci
jak píseň, která tu před chvílí zněla
a již jen v ozvěnách se ještě vrací.
Němý jsem ve slovech očima slepý
však vím, že rozumíš dotekům mým
a kde tě objímám pod kůží střepy
zabolí zranění času a vin.
|
|
|