|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Roztrhal oblaka den v nebi na cáry
pomalu svítáním ubývá hvězd
a vítr ulehl jakoby na máry
a já jdu bůhvíproč jakousi z cest.
Ze světla těším se dívám se před sebe
dozadu nechávám padat můj stín
a ptáci vzbuzení vylétli na nebe
odpusť mi Pane můj jednu z mých vin.
Tři čtvrtě na ráno odbíjí na věži
v slabinách bolí mne mé staré jizvy
snad právě čas teď nám vteřinu neběží
a starý hodinář se o všem dozví.
A přidá hodinu na misky vah
vyváží některý těžký můj hřích
třeba můj večerní smutek a strach
lehounký nakonec bude jak smích.
V břiše máš andílky a ostré nože
nevíš, zda lásko má milovat máš
andílek hladí tě nožem tě řeže
a s tváří andělskou je jako já.
|
|
|