|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
ZBODAL MĚ DEBIL…
Tak už to mám konečně za sebou. Už nejsem panna.
Nebo jak by řekl premiér – není som, ale to není podstatný.
KONEČNĚ!
Byla jsem skoro jediná v diagnosťáku, která si ještě nezaskákala na frajerovi.
A to už mi bude 14 let! To snad není pravda…
Dřív, tak od 10 jsem uvažovala, že bych svoje panenství prodala nějakýmu
šejkovi a tak, četla jsem to na internetu, že se to tak dneska dělá, ale kde
takovýho troubu sehnat, že jo, v diagnosťáku…
Tady na šejka moc nenarazíš, jenže ani na žádnýho pořádnýho chlapa.
S Juliánem jsem to už vzdala, asi jsem to fakt přešlápla s těma urážkama,
takže na mě z vysoka sere, kluci ze ZDŠ maj´ zase jenom silácký kecy, ale když jsem jim napsala vzkaz, jak bych si to představovala, tak mi blbci puberťácký napsali básničku. HNUS, to jste asi všichni četli.
V baráku, v dívčím oddělení máme jen dva chlapy.
Debila malomocnýho, co nás jako má hlídat a přivazuje nás do síťový klece
a primáře.
Na toho to zkoušej všechny, jenže je to už starej dědek, asi 40, a má určitě scvrklej šourek!
Debil je asi mladší, u debilů věk nepoznáš, scvrklej šourek nemá, což vím, když si ho v noci nad náma honí a my děláme že spíme, ale je to debil!
Na toho to nezkouší fakt žádná. Kromě mě!
Mě už tak svrběla žába, že jsem si řekla – Bohunko, a dost!
Dosť bolo Havla, jak říká naše slovenská vychovatelka. Proč ta píča teda šla do Čech, když dosť bolo Havla…
Tady těch Havloidů je, taky mi tak říkaj, přitom já ani nevím co to znamená.
Asi, že miluju Mináře a šla bych za ním i do války proti cikánům nebo starej dědkům se scvrklym.
Tak jsem nakonec podlehla těm debilním návrhům toho našeho debila.
Co mě fakt jakože sere, že to bylo za dara, to by ženská nikdy neměla dopustit,
jak jsem se dočetla na fejsu.
Když já už to chtěla mít za sebou a v podstatě to nikdo, kromě vás, neví.
Tady i 10 letý holky už to maj´ většinou za sebou. Dobrovolně nebo nedobrovolně. Ale já si stejně myslím, že to chtěli. Každá holka to chce, i když třeba od Sámera, Christovala nebo Juliána. To je jasný. A naše vychovatelka mi vysvětlila, že nakonec je ráda, když jí vobtáhne nějakej nažranej debil.
Jako mě!
Řeknu vám, nic moc!
Mám už hodně zkušeností s nohama vod židlí i vod stolu, s vokurkama, banánama nebo spolubydlícíma. Krev skoro žádná, jen ten jeho vobrovskej vocas, to byla šichta, to vám upřímně povim.
Já sem kromě černochů na Péčku větší neviděla. Co neviděla, hlavně necejtila, nemůžu si ani sednout. Prase!
No ano, nacpal mi to hlavně do skořice, to čuně, jenže já jsem ho dost převezla, protože tu už mám vykloktanou dávno!
Když jsem si ještě myslela že to prodam šejkum, tak mi to kucí nandavali tam.
V tom sem fakt dobrá!
No a v čazení taky, to mám nacvičený na svíčce, akorát mě překvapila ta pachuť semence. To ta svíčka byla teda chutnější. Ten debil asi předtím sežral červy či co, neubránila jsem se a musela to sežrat, ale za to jsem ho ještě začerstva pořádně zblila. Řval a dostala jsem pár facek.
Šejk by byl asi něžnější, ale co už…
Ráno jsem si proplachovala prdel asi 50 letym přístrojem na klystýr, musela jsem tu nádobu držet ve vzduchu, aby to mělo spád, prostě dobrodružství.
Asi jsem to udělala blbě, nebo to bylo tim, že jsem k vobědu sežrala 10 knedliků s krupicovou kaší (to je specialita naší kuchařky, vona je z Dagestánu), ale nám to docela chutná, blbý je, že po tomhle hrozně tloustnu.
Takže frajer mi to cpal furt do bedny a pak do pusy, pak hned do žáby, k tomu ta krev a ten ukrutnej smrad z jeho držky… jo, možná by byl lepší i zcvrklej šourek…
Popravdě, já taky moc nevonim. Teplou vodu tu máme jednou za tejden, ale hlavně mě nebaví se mejt! A přes to břicho tam dolů ani nedosáhnu.
Všechny zároháky jsou vyžvejkaný, jak si to tam holky rvou sudá lichá, levá pravá, ty chlupy na konci už tam ani nejsou, ty jim asi uvízly uvnitř žáby.
Já má radši nohu vod židle, s tou už to umim.
Taky chtěl abych mu sála koule, jako varlata, jestli mi rozumíte, jenže já polkla sotva jedno, von to měl jako kdyby ho tam nakopala celá Sparta.
Trochu jsem se styděla, protože jsem fakt hodně u toho slintala a šilhala ještě víc než normálně. VON CHROCHTAL!
No nic, třeba ještě něco dopíšu, jsem toho teď plná, musela jsem to někomu říct a vím, že jsme tady taková jedna dobrá parta, akorát tu schází Egil a Julián se se mnou nebaví…
Jenže!!! Už nejsem panna, vy trotlové, tak bych si šla něco dát…
Ale dneska nemám vycházku, tak aspoň iron maj´ holky snad...
|
|
|