|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
DOBŘE UTAJOVANEJ MEJDAN
Autor: mladej (Občasný) - publikováno 9.10.2019 (00:53:43)
|
|  |
|
DOBŘE UTAJOVANEJ MEJDAN
Sochy z Karlova mostu se chvatně oblékly do žulových rubášů
a tvářily se, tak jak se od nich už pár set let, vždy přes den,
ostatně čekalo, tedy opět procítěně barokně.
Bude to zas další perný den.
Teď však bylo teprve za tři minuty čtyři,
z Vltavy šla pára jako z pekla pod Bohem,
některé si před tím daly poslední víno nebo panáka
a v tom ranním chvatu se líbaly a zapomněly na meč,
zapomněly na škorně.
Ještě stále spalo svítání
a pomalu se vytrácela noc,
noc jako velký mejdan
a nebylo zbla vidět, která z nich je naštvaná a která se
po promilované noci možná i tak trochu pýří.
I socha se zamiluje a kámen se zapotí.
Bylo to neopakovatelné, v každém loubí jiné ženy,
v každém oblouku ojedinělost, skvost, medovina, víno
a hovory o umění,
všichni staří známí a žádný nezvaný host,
po půlnoci i z Kuksu přijely hříšné ženy
a jejich setry neřestné, měly nové, jak světlo průsvitné tóry
a pod nimi teplá ňadra z kamene.
Dychtiví turisté obklopeni mapou, měnou, časem a svými plány
zatím vrtkavě snídají, na vidličku, rukama nebo jen tak bez ní,
pak vyrážejí, jsou jich tu tisíce
a za chvilku si sošné sochy prohlížejí, vpíjejí se do nich,
a to že v noci zapařily, je vůbec nenapadne.
A Svatý Nepomuk jen nenápadně špitne:
„Tančit, popít a pomilovat se nebyl v baroku žádný hřích,
tak Santini, řekni Braunovi, a těšíme se opět za měsíc!“…
|
|
|
