Asi jsem jen hloupej chlap
utopenej v zrcadlovym bludišti
různejch
sebeklamů.
Prd vím
o světě.
Málo jsem
poznal.
Přece jsem
hledal.
Našel jsem
něco
co je
ve skutečnosti?
Nebo jsem jako
hloupý
štěně,
který chňape
po měsíčních pablescích
v kaluži
a slunečních
prasátkách?
Můžu vůbec někomu dávat nějaký rady?
Mám právo mít nějaký názory?
Mám právo mít nějaký nazory?
Mám právo mít nějaký názory?
Co tak ještě můžu?
Můžu pít svoje kafe.
Můžu se radovat jen tak sám od sebe.
Taky se můžu smát na různý
slečny.
To jo.
A taky muziku můžu poslouchat
a knihy
číst.
A taky můžu vynadat každýmu, kdo se mně nelíbí.
A taky řeku žádat, aby ze mě smyla moje
viny.
Chci stát pevně
jako
pohanský balvany,
jenže pod nohama
tisíc
otázek.
|