TOTální E Magazín

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Sonet o sakurách
Autor: Natalia (Občasný) - publikováno 9.4.2003 (14:06:21)

Sonet o sakurách

Obalená sakura růžovými květy

ve větru ulétají

daleko

Zůstali sami, všichni

v nekonečném sloupci vět

Maják rozráží tmu

poblíž jazyků

naměkko

protože umírají žízní

po lásce a upřímnosti

Načichlí štiplavým kouřem

pokašlávají

malinko

stačilo pro sto polibků

a teď umírají

umírají v pozadí smrti

Poznámky k tomuto příspěvku

Kelly (Občasný) - 9.4.2003 > ty se vážně lepšíš! "Zůstali sami, všichni v nekonečném sloupci vět Maják rozráží tmu poblíž jazyků naměkko" to je dobrý!		Body: 3

		<reagovat

Natalia (Občasný) - 9.4.2003 > Děkuji, možná je to tím že se mi horší stav duše...

		<reagovat

rabako (Občasný) - 9.4.2003 > souhlas s kelly! :o) tenhle kousek je vazne moc dobrej! :o) Stav duse je promenliva zalezitost!

		<reagovat

Cid (Občasný) - 9.4.2003 > Klid Natálko, je to vážně dobrá poezie. On to dokonce může být i sonet, pokud vezmeme v potaz původní význam slova.		Body: 3

		<reagovat

Felipe (Občasný) - 9.4.2003 > Natalku tentokrat nechavam napokoji, protoze je to asi opravdu lepsi, nez ty predchozi veci. Koho ale napokoji nenecham, to je kolega Jiri, jenz si rika Cid, tvrdi, ze je ucitel, nevi, co je sonet (jak vyplyva i z jeho vlastnich), k basnim poznamenava uplne zhovadilosti tonem znalce, ktery mu proste neprislusi a svymi hlaskami, ktere si co do smysluplnosti nezadaji s dialogy Ionescovy Plesate zpevacky me dnes vyvedl z miry potreti a - jak vsichni uznaji - co je moc, to je moc. Dekuji za pozornost.		Body: 5

		<reagovat

Naty (Občasný,Redaktor) - 10.4.2003 > Stále ještě moc usmutněné na můj vkus, ale opravdu se lepšíš. A o duši se neboj. Duše jsou strašně životaschopné. Někdy stačí jim dát trochu prostoru. (Promiň, tu poznámku jsem si neodpustila. Můžeš mi klidně zase vynadat, že nevím, o čem mluvím.)		Body: 5

		<reagovat

Natalia (Občasný) - 10.4.2003 > Naty:nemůžu ti vynadat...protože si myslím to samé...

		<reagovat

Cid (Občasný) - 14.4.2003 > Vážený vyzdělaný kolego, je pravda, že mé sonety nejsou sonety, pouze mají vnější fasády tohoto stylu. Ovšem za větou zde napsanou si stojím. Sonet je znělka, nic víc, nic míň. Podle tónu vaší poznámky to musíte vědět stokrát více než má ubohá existence. Znělka pak již může bát jaká chce, má totiž v člověku pouze něco rozeznít. Je pravdou, že jsme zdělili jistou formu této znělky. V případě Petrarcově pak 4 4 3 3 s opakováním myslím osmého a čtrnáctého verše. Tím si již nejsem jist. Další vývoj ovšem tvar poněkud pozměnil Sheakespeare již volí jednoduší formru 14, podobně jako Villon. Vítězlav Nezval mnohem později se bude držet pouze počtu veršů a vykašle se i na rytmus. ZdůrazŇUji, že nejsem literárně vzdělán a nevadí mi to. Jirka

		<reagovat

Felipe (Občasný) - 14.4.2003 > Cid - rici "sonet je znelka, nic vic", je jako rici, ze "demokracie je lidovlada, nic vic". Jak jiste vis, u sonetu je podstatna forma 4-4-6, mene podstatna je struktura rymu a rytmus. Sonet, ktery se ovsem nedrzi schematu teze-antiteze (4-4), synteze (6), zadnym sonetem neni. Polopaticky receno: "miluji vas" (teze), "nenavidim vas" (antiteze), "milovat vas budu, kdyz budete se mnou, nenavidet, kdyz pohlednete na jineho" (synteze). O zadnem rozeznivani neni u sonetu reci. Znelka je proste slovo vymyslene jazykovymi brusici. Znelka (neboli sonet) nemuze byt jaka chce a musi se prisne drzet vyse uvedenych bodu. Pro pouceni doporucuji brilantni sonet Jonase Hajka nazvany pripadne "Jak psat sonet" - k nalezeni ve Vasem prostoru.

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je šest + devět ?