|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
"((
..Jé, podívej , hafáčku, jaké se tu povalují roztomile šišatá jablíčka ! A kolik včeliček se tu občerstvuje, a přetlačuje o kousek jídla !
To jsou ale hruštičky, zlatíčko. A ten bzučící hemžící se zde hmyz nejsou včeličky, ale vosičky. A o jídlo se rozhodně mezi sebou nepřetlačují, ale pracují každá na svém ..úseku pro společné užitky .
Hm.. . Ale na stromě už žádné ty hruštičky nevidím.. .
To je platánek, zlatíčko, ta koruna, do které se teď díváš. Hrušeň je tady ten strom vedle.
Baví tě mne pořád opravovat, hafáčku?
Dělám to pro naše společné dobro, zlatíčko.
Kdybych tu opravu nevyslovil, bylo by v naší dvoučlenné rodině našlápnuto k nepravostem , jelikož např. každý objekt má ze svého názvu v každém jazyce utvořenou určitou relativně pevnou schránku, ve které v určité vrstvě tohoto světa byydlí, moje zlatíčko. To by se od určitého objemu začalo nedobře projevovat navenek. Anebo takové nesprávné jmé
no pro strom- to ten strom ..doslova bolí.. . Ale pokud roste ve více zemích světa, je odolně jší, jelikož těch názvů má povícero, podle toho, jak se v té které zemi mluví :) . Nazývat rostlinky jménem je dost
veliká odpovědnost - dokonce by se mohlo stát, že by se nějaká po čase podle toho jména začala nějaké jiné podobat.. . O tom psal moc hezky velice moudrý pán ve starém Řecku - Platón se jmenoval.
Ale já také přeci nejsem ze zlata, a říkáš mi zlatíčko !
Mno.. :) ; ..určitou maličkou nepřesnost si snad , s mil.ostí Boží, dovolit můžeme, ty můj poklade.. :).
))."
|
|
|