TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 29.12. Judita

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

>		Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Zmatek
Autor: Rimbi (Občasný) - publikováno 18.9.2000 (09:39:35), v časopise 19.9.2000

Smuteční kaňka na duši
se záhy propije
což srdce netuší
a všechno zabije
trápení ničeho
je horší než sténání
co je tu směšného?
zvon hlučně vyzvání
a lítost v posmrtné křeči
slábne až zaniká
i zvon už mlčí
žije jen panika
křepčící do ticha
plného ječení
niterní porucha
oni jsou svlečení
z oděvů co skryjí bolest
a nutnost úsměvů
když vidí pelest
a na ní nic
v srdci však hromadu
střepů a mšic
kladou návnadu ...

Poznámky k tomuto příspěvku

Lord Kikin (Občasný) - 19.9.2000 > V podstate to ma peknej prubeh, ale na konci to nejak zadrhne. Skoda.

		<reagovat

Cid (Občasný) - 19.9.2000 > Je to sugestivně velmi silné. Metafory nejsou originální, ale velmi hutné. Je v tom bolest a dýchá z toho smutek.

		<reagovat

Martin (Stálý,Redaktor) - 19.9.2000 > Jak psal Cid, hodně sugestivně napsané, trochu jsem zadrhával tam, kde jakoby měla začít nová věta a stále na tom místě bylo malé písmeno. Ta básnička byla napsána asi v hodně hluboké depresi, alespoň na mne z ní křičí ...

		<reagovat

Daisy () - 19.9.2000 > Tý jo, to je depka :o)))		Body: 5

		<reagovat

Killersx (Občasný) - 19.9.2000 > Nejak citim posledni dobou to samy...		Body: 5

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je jedna + čtyři ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game