Třicet tisíc ran

Schovej mě mezi havraními křídly,
zem zšedla pod tíhou nebe.
Jen třicet tisíc tupých ran,
třicet tisíc tupých ran.
Schovej mě pod křídly černých vran.

Usni maličký na mém rameni,
říjen zas holí stromům hlavy.
Počítej dny stejně jako loni,
stejně jako loni.
Zítra zas musíš před nimi záda sklonit.

Jestli si jen zavřel oči,
pochopit nelze, mohu jen přijmout.
Třicet tisíc tupých ran,
třicet tisíc tupých ran.
Jestli si tohle dovolil, jsi pro mě špatný Pán.

Jména jsou kamení a kameny v číslech,
neznám tvé příjmení mohu jenom si myslet...