Šel. Sám, s postavami, bez nich, ony se v něm hromadí, dávají sílu, zároveň ji berou, ve frontách se předbíhají, strkají do sebe, jedna lehá před druhou, vytvořila obrovskou hromadu těl, upozorňuji ji na čekání,..., náhle se masa dává do pohybu, pohlcuje mě, kousky osobností mě naplňují, vytesávají jednu celistvou, ta ve mně roste, občas si vyjde na procházku, vždy mě pyšně překročí, jednou se nechala vyfotografovat, stojíc pravou nohou na mé hrudi, zatímco levá vytvářela piruety a jiné taneční kreace, věčně někam odbíhala, ukláněla se pouze sobě,..., začalo mi být úzko z jejích očí, ze kterých tečou slzy, jedna druhou násobí, dodávám si odvahy, skočím do obrovské řeky, nevidím břeh, náhle se otevře jedno oko, pozře všechny slzy, stojím na suchu, vtom mě něco zašimrá na dlani, zbylá kapka unikla všem a šeptá: začneme spolu od začátku, ano?
|