rozhicovaná strojovna
1. Ahoj (ona)
-------------
Bože, to je … úsměv …
světlo zalilo palubu
její pohled krájí čas
na prvočísla
její vůně smršťuje
rýžová pole
krev se mi vaří
do pórků
v moři endorfinů
se cachtá rozum
měl bych NĚCO říct
1. ahoj (já)
--------------
toporně stojím
a dementně se šklebím
2. ahoj (já)
--------------
do prdele
nic mě nenapadá!
neahoj, müsli
---------------
éterická bytost
září na šířku dlaně
ode mne
z nebeské klenby
padají
hvězdy
přej si NĚCO, osle
---------------
Znáte dobrou kavárnu?
jo, ale já kafe nepiju
Není to škoda?
je, ale mám rád čaj s mlíkem
Proč ne …
----------------
zas ten odzbrojující
potisk tváře
---------------
nastoupili jsme
do tramvaje
do osmičky
(1.8.2016)