TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Sobota 28.12. Bohumila

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

nie, nesmútia z kolekce Zóny
Autor: žaža (Občasný) - publikováno 15.10.2015 (21:53:35)

L. B. A. (Občasný) - 19.10.2015 > Zem pije nemrznúcu zmes. Do predsiene vedú koľaje. Hodiny tečú ako voda. Z tvojho hrdla. Ďalší údaj je rozmazaný. Magnety. Sa vždy nájdu. Možno, ešte cítiš smrad. Zo zdochlín, ktoré nestihli vlci ohlodať. Ich tesáky sa lesknú ako mesiac. Oči kuriev. Pervitín vrie. Tam vysoko iskry z brúsky definujú smer. Otáčajúceho kotúča. Blizko je jazero - hoď kameň. Len nech sa vlny roztočia. To máš rád. Keď hlasy začnú vyť. Natiahni siete. Noc. Treba udobriť. Čaká obete. Dávaj pozor na hlboké rokliny. Na dno. (JAZERA.) Padajú kosti. A ponad zdochliny. Vedie len úzky mostík. A ty si vždy s radosťou riskoval. Artista. Pre iných rázcestník postav. V tejto hustej hore. Si sa narodil. A chystáš sa zomrieť ? Vo svite mesiaca sa mraky odtlačia - našiel si stopy. Kopýt. Chodiť. Dokola.		Doporučil

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli L. B. A.
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + čtyři ?

Napsat autorovi (Občasný)