|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
I.
lámu se. vzdávám se a zároveň zůstávám
tady,
ale ten svět není můj,
můj je jen hlad
a kroky po molu,
mokré stopy vsakují se do dřeva,
špičky prstů odkapávají beznaděj.
jste jezera.
i když stojím na břehu,
nedohlédnu vás.
II.
"ukaž mi všechna ta třísková města
v jiném světle
vypni ostré zářivky zaražené mezi víčky
a místo nich přišpendli lži"
III.
vyprávěj,
chci chvíli nevidět!
okno, panty, zarámované rány,
pro mě je nebe dřevěná, nepropustná hranice,
strop, který každý den nahmatávám a snažím se
najít trhlinu.
trhliny jsou jen uvnitř:
plic, kostí, očí, na podnose
splácaném z útržků smíchů
nesmím upustit
vyprávěj dál
o jiných oblohách,
ať nezapomenu, že existují,
přestože leží moc daleko, než abych uvěřila,
že mi patří.
tady se tísní jen popálené lesy, rozleptané sny
ztratily směr, už nemají kde hnízdit,
hnízda jsou přeplněná;
jen dalšími místnostmi, všechny stejně prázdné,
všechny bolavé.
neznáš mě, přesto jsi.
jako vzpomínky roztroušené na dně skříní,
paprsky spící pod parketami.
|
|
|
