Divušce
Slepá skvrna na punčoše březová kůra dráždí jezevce oblouková lampa v středu lesa je úplněk o dvou chodech
V odsvěceném chrámu údržba pokojská v sukni jako okov s úkolem vymést zpod klekátek roj světlušek a štěnic
Každá sekunda je rozparek semtam se blýskne srpek růžový pach hnoje v květu kadidlo v koruně i zástěře
Varlata jak utržená švadlena krajka se zduřelou slinivkou vývar z kostí houstne na kruchtě zatímco země jinému jámu
Prdel všemi mastmi hladová pogumovala kmeny jedlou sodou nastavují krk, strojí se k pádu v lidovém kroji pařezu a padlí
I mech s kapradím se podbízejí co může, syčí, vyplazuje jazyk v zaječí noře vrže pelest jako jeskyně s baldachýnem
Okvětí je sladce nachové žíhané temným pudem hlíny chuti bobkového listu prvních lidí kteří vylezli z děr zadem
Vstupuje to do chřípí a chřípí je v každém ohledu lodička z žaludů rozmetaná napadrť bystřina přikazuje myslet na zdolání vrcholu
Jenže živel mizí v nížině důlek na mizině slaví žně slza plombuje v komíně celá zubatá udí jehnědy
|