Prchavé okamžiky ranního rozbřesku vnímám,

radosti z nového dne však již léta nemívám.

Kam se mi ztratila touha život svůj žít,

někde jsem zapomněl navázat života nit.

Zoufale hledám v srdci svém ten bolestný zlom,

najít a zacelit rány v něm a rozeznít zvon.

Rozeznít na všechny světové strany,

Sluníčko, probuď se, vždyť já jsem tady.

Probudit ztracenou lásku se mi však nedaří,

city mé nevnímáš, hněv Tvůj je hned zmaří.

Hněv jež lásku mou k životu bezcitně zabíjí

a roky plynou když nitka se z klubka odvíjí.

Z nitky se vlásek však stává hned vzápětí,

když ztratila se naše láska, cit a vroucné obětí.

Obětí v kterém jsem radost života mého našel,

                                              Teď však jsem Tě ztratil a ze života sešel.