I.
Jestliže čas má ještě nějaký smysl, tak pouze jako kroky ve sněhu, tak jenom jako mrtvý šperk
jako když šlápneš na poslední schod, který tam není ruce se nezachytí na chvíli letíš bez křídel
jestliže ještě existují slova neznám ta správná ani uslyšet....
a prsty jsou tak prázdné
směrem k zemi
II.
Stojím Na Újezdu Na kraji Moře z betonu Na břehu Moře z asfaltu Kolem se přelévají tramvaje Okna nad studiem zdravého spaní se rozsvěcí a zase zhasínají
rozsvěcí
a zase
zhasínají... Je mi tak cize Kouřím Kolem prolétají slova A já jsem venku
III.
Oranžové procesí táhne Prahou na chodníku ustlalo si pár nevýherních tiketů
Bloudím
kolem sebe
bojím se
tmy
a pěstí davu bojím se ticha bojím se hluchoty a zla které nenápadně prorůstá poporůstá roste
bojím se
X.
šedivý muž v příliš velkém plášti sklonil se na chvíli nad košem z betonu narovnal se a skoro zazpíval všem kolem nikomu
„Korunu padesát... ...korunu padesát na jedno Marlboro!“ |