Šukací panenky

koberec

je hřbet ježka

stěny bytu

kostřičky ryb od snídaně

dvě sklenice od vína

na těch teď balancuji,

trochu mě šťoucháš

a já naslouchám

slyším šustit papír

mám ruce a nohy

z novin a básní

tělo z běloby

vymáčknuté

štětec jsi zahodil už dávno

a já naslouchám

až ráno spadne déšť

chci ho slyšet.

bílým čůrkem se ukáží slova

a všechny ty panenky

co tu s námi byly

ze škrobu a papíru

šukací panenky