Oblázky vysokého tónu vzrušení se chvějí Točí se v mramorovaně lemované bublině Rozkoš se utápí v mýdlové pěně, v té žijí Zastavme se v téhle chvíli, časové střepině
Vydej se na cestu skrz himalájské roviny Probrouzdej úbočí očekávání oněch tuláků Rozbij staré vzpomínky v bezcenné střepiny Podívej se na cesty modřin sadismu, doteků
Fialová lemuje cíl jak krajka čekajícího upíra Vysává bolest z žil a vášeň z chvějícího klína Snové očekávání chuti na vyvrcholení neupírá Nalij alespoň své sestře noci, dýmu čistého vína
|