Nebe

Režie: Tom Tykwer

Scénář: Krysztof Kieslowski, Krystozf Piesiewicz

Kamera: Frank Griebe

Střih: Mathilde Bonnefoy

Hudba: Arvo Part, Tom Tykwer

Hrají: Cate Blanchett, Giovanni Ribisi, ReMo Girone, Stefania

Rocca, Alessandtro Spersduti, Matia Sbragia

Film Lola běží o život si nechal ujít asi málokdo z nás. Tři zajímavě zpracované mikropříběhy, připomínající spíše hudební videoklip, se dočkaly přízně kritiky i diváků a seznámily svět do té doby s téměř neznámým německým režisérem. Ani jeden ze snímků (Princezna a bojovník ani předchozí Zimní spáči) nezastínil slávu Loly a nezdá se, že se to podaří ani novému snímku Nebe.

Podle první půlky filmu Nebe vypadá jako solidní thriller. Philippa (C.Blanchet) poté, co nechá vybouchnout v odpadkovém koši neznámé kanceláře bombu, která zabije čtyři nevinné lidi, je zatčena a obviněna z vraždy. Zamiluje se do ní policejní poručík Filippo, který má soucit s jejím osudem a rozhodne se jí pomoci k útěku z vězení.

Chybou první půlky filmu jsou predevším akční scény, které jakoby vypadly z šuplíku amatérského režiséra (útěk z po zuby ozbrojeného ředitelství je dost nepravděpodobný) a mezery ve scénáři, zejména v dialogu obou dvou postav. Vždy trvá delší dobu, než se rozhovor mezi Philippou a jejím zachráncem rozproudí a místo toho, aby působil napětí anebo něco osvětlil, spíš nudí. Například, když se Philippa zeptá zamilovaného mladíka, jestli vedle ní v noci spal, odpoví ji:,,Musíme jít“. Možná je to také tím, že Tykwer se prací na scénáři osobně nezúčastnil, a tedy jej nedokázal tak dobře interpretovat.

Ve druhé půlce filmu Tykwer, místo toho, aby se věnoval korupci italské policie anebo zoufalou minulostí Philippy, se soustředí na nevědomý svět obou hrdinů. Bohužel některé scény nás svou symbolickou náplní moc nepřesvědčují a vyznívají spíše absurdně.

Oba hrdinové se nakonec dostanou na venkov, kde se procházejí oblečeni v bílém, idylickou krajinou. V kostele se Philippa vyzpovídá, že ji už nezáleží na životě a nemá co ztratit. V malém městečku, kde se poté usídlí, oba zvolí na svých hlavách letní sestřih a užívají si velké porce zmrzliny na přeplněném náměstí (bez jakékoliv obavy, že by mohli být kýmkoliv spatřeni) a pozorují svatební hostinu. Philippa potká svou kamarádku od které dostane políček na uvítanou. Když na oba dva opět dolehne reálné? nebezpečí, rozhodnou se využít pomoci a schovat se před policií do stodoly. Tam spolu povečeří v dobrém rozmaru chleba a víno a rozhodnou se pro romantickou soulož pod košatým stromem. Ač to možná tak nevypadá, jsou tyto poslední scény jedny z nejlépe povedených.

Závěrečná scéna je perličkou na dortu a nebylo by slušné ji prozrazovat.

Jednou stranou mince je o symbolech vědět a druhou umět je používat. Tykwer by se měl příště zabývat svými možnostmi dřív, než se do tak náročného projektu pustí. Zatímco Lola přípomíná nezávislé a vybroušené dílko, Nebe připomíná debut režiséra, který si špatně nastudoval Freudův výkladový slovník.