TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Čtvrtek 26.12. 2.svátek vánoční Štěpán

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Černobílé blues
Autor: Miroslav Václavek (Občasný) - publikováno 17.10.2013 (12:13:25)

Jsme jedné hlíny ty a já

má soška z dávných jílů

tvůj bílý porcelán.

Večer padám dolů

ráno píská čajník

pak sladím oceán.

Na otiscích prstů

krouží mrtvé listí

mizí ze spirál.

A kdo opravdu jsem

a kdo opravdu jsi

než černobílá?

Jak světla jsi stín

jak vítr za okny

co ze tváří se zdvih.

A zbývá cosi zbýt

snad podzim ve větvích

už voní ze tmy sníh.

Poznámky k tomuto příspěvku

Věza (Občasný) - 17.10.2013 > šálek mého čaje - krásná		Body: 5 Doporučil

		<reagovat

Megaira (Občasný) - 17.10.2013 > už voní ze tmy sníh...		Body: 5

		<reagovat

Mima (Občasný) - 20.10.2013 > ..." ...na otiscích prstů krouží mrtvé listí mizí ze spirál..."... ...pěkné využití výraziva ...		Body: 5

		<reagovat

zjihu (Občasný) - 22.10.2013 > Normálně na rýmech moc nelpím, tady by se mi líbilo to zrýmovat a slyšet jako píseň. Ale i tak je pěkná, vlastně se mi líbí z první stránky "literatura" nejvíc.		Body: 5 Doporučil

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + deset ?

Napsat autorovi (Občasný)