Jestlipak odpustíš těm co nemají sílu vstát a jít dál do mlhavých údolí kde umírají naděje při troše závislosti
Lidí je na světě spoustu jen tváře jsou sem tam rozdílné avšak z dálky všichni vlajeme jak list urvaný ze stromu
Je těžké kráčet proti proudu Řečem vymykajícím se ze zlatavého světla svítání ráno jen část dne a noc je šerosvitem tužeb
Za chvíli možná pochopím smysl té jedinečnosti spočívá ve vůni Slyšela jsem Vyhrávat pochod jdem k šibenici
Protože milování je jen lepším slovem Připomínkou těla že ještě žijem v mládí a cit vznešený se ztrácí kdesi ve vášnivém vyřvávání
|