Z královské komnaty
se ozývá dětský křik,
možná v budoucnu se změní
v bojový ryk.

Vzápětí se však
králův sen rozplynůl,
stačilo aby malému dětsku
plenu rozvinul.

To co spatřil
bylo pro něj
trochu zklamání,
ale jen do doby
než jí uchopil do dlaní.

Hlavou se mu honí
snad tisíc jmen,
on však touží po tom
jednom jediném.

Kamilka je to
jméno správné,
protože je vznešené
a krásné.

Roky plynou jako
smyslů zbavené,
pět deset patnáct let
z Kamilky je Princezna
jako květ.