Na růžové židli hudba,

o něco dál u bílé krabice

točit spirálou stočené trubky

(fujary, klarinetu?)

Na židli, s kostkou na hlavě

posedět:

obraz, objekt, tvar,

přelud Westovy fantazie.

A dál:

sedáky z armovacích prutů,

kaleidoskop přemele řádky koláží

až do čítárny starých televizí.

S úlevou hřeju zadkem plyš

prodřeného peršanu,

 pohozeného na lavičce před monitorem.

Listuju knihou. Úkosem na obrazovku, co tam

přesně podle plánu.

Aby bylo dílo dokonáno.