Obraz 3.
Malý zvonek nad dveřmi zazpíval obvyklou písničku a pod ním stanula osoba v dlouhém šedém kabátě s širokou krempou klobouku pod jehož okrajem mu nebylo vidět do tváře. Stál ve stínu kam záře svíce nedoletěla a hlubokým hlasem pozdravil:
" Dobrý večer ", pronesl pomalým vznešeným hlubokým hlasem.
Stařec se optal co si přeje v tuto pozdní hodinu. Tajemný muž se nejprve rozhlédl po místnosti, aniž se pohl ze svého místa u dveří. Pes tichounce vrčel, ale neodvážil se udělat sebemenší pohyb. Mistr znervózněl a posadil se.
" Mistře, doneslo se mi, že jste zde nejlepší ze všech malířů. Chtěl bych portrét svého psího miláčka, ale ... někam se mi dnes zaběhl, takže není semnou. Svedl byste to ? ", zněla zvláštní cizincova žádost. Stařec si přetřel čelo hřbetem ruky a zdráhavě se zeptal:
" A co je to za rasu ? Jak vypadá ? Jaké pozadí si budete přát, milostpane ? ", zněl unavený starcův hlas.
" Na pozadí nezáleží. Leč rasa je stejná jako ta nejmilejší vašemu srdci, Mistře, ale barva srsti musí být červená a chci, aby vypadal velmi živě. To je jediná podmínka. Zítra před svítáním přijdu. Dobrou noc přeji ", domluvil vznešeným hlubokým hlasem.
Otočil se ve dveřích a večerní tma ulice jej pohltila. Podivná napjatá atmosféra zůstala v domě po cizinci v šedém kabátě. Starý pán si uvědomil, že chvíli předním se rouhal k Bohu, byl to sám Bůh, který přišel, aby mu dal poslední šanci? Nebo nějaký vznešený pán z jiného města se doslechl o přízračných portrétech malované jeho rukou ? Ale to měl přijít před léty. Dnes je pozdě tvořit dílo, kvůli němuž by i nebesa dojetím slzy ronila.
" Ať to byl kdo chtěl třebas i sám Arcisatanáš, je to můj a předpokládám i poslední zákazník. Dám se ihned do práce a ukážu světu, že i starý, téměř nad hrobem, životem zapomenutý umělec je stále umělec ! ", mluvil takhle k sobě i ke svému psovi, který nadšeně mával ocasem, aby dodal odvahy a povzbudil svého pána.
Mistr oblékl malířský plášť, zažehl ještě jednu třísku pro více světla, aby prorazilo poloslepotu jeho očí a začal na čisté plátno malovat pozadí.
|