Ležím a šeptám do polštáře,

nevnímám zimu v pokoji.

Vstávám sama, slyším ticho

v ložnici a všude kolem.

Tak se mě dotkni,

zavírám oči a sním.

Byla to láska? Nevím.

Bylo to dobré? Nějak ten pocit ztrácím.

V té chvíli, když ses mne dotkl,

jsem měla běžet ven...

Věřím, že jsme spolu.

Dívám se na hodiny.

Jdu ven a pohlédnu na vodu,

cítím slzy ve své dlani

a tíhu zimního dne a sním.

Byla to láska? Nevím.

Bylo to vše, co jsem čekala

a teď jdu tam,

kde voda teče a vítr vane.