Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 27.12.
Žaneta
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Lžu jako vlaštovka
Autor: Drsňák vulgo Vousáč (Občasný) - publikováno 14.3.2013 (11:52:28)
Lžu jako vlaštovka Být člověkem je duševně nezdravé,
raději bych byl vlaštovkou a házel ji z okna.
Poslední dobou mezi svými prožitky
nenacházím kauzální vztahy – je obtížné se popsat
a nelhat sto metrů nad zemí otevřenému moři.
Lžu, jako když šplouchá vlaštovka
bez interpunkce na konci kravského lejna
- otevřeně a upřímně.
Parašutisté nejsou než kypřícím práškem
ročního období. Podváděla mě  
s manželem a chtěla, abych se na ně díval 
 - být žábou je psychicky náročné,
raději bych se chodil kácet do lesa.
Mám zničehonic začít hrát hokej, abych se změnil?
Potkám-li puk, kauzální vztahy
mezi prožitky se vrací. Ale přejde to pokaždé, 
srdce bych jí nesvěřil. Jen si to zkuste představit:
splýváte, a přesto do jejího hnízda nepatříte,
ono se vám před očima plní jinými.
Zapřemýšlel jsem se a špatně to nedopadlo.
Zklamaný mnich ve stohu knih se drhnutím vyrážky podpálil,
chtěl by se dostat do Vatikánu
ochutnat tamní zákusky. Habemus papam!
Papež je jako věž do nebe. Jednou jsem ve snu zahlédl
Nový Jeruzalém, byl ze zlata, turecky zářil.
Sňatky homosexuálů nebudou, nevadí
na snídani chci jako vždy hemenex.
A co kondomy, ty ano? 
Vlezeme do Kristovy zahrádky
zadními vrátky, miluji Jezuity.
Nad Sixtinskou kaplí bílý dým
vylézá z obálky, vesele se kření.


Poznámky k tomuto příspěvku
Světlonoška (Občasný) - 14.3.2013 >
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
tnt (Občasný) - 14.3.2013 > 521768101514706623205901935415386nrp4Ef.jpg
<reagovat 
 Mima (Občasný) - 14.3.2013 > tnt> ......
Doporučil 
<reagovat 
Mima (Občasný) - 14.3.2013 > ..." je obtížné se popsat a nelhat sto metrů nad zemí otevřenému moři..." 
Body: 5
<reagovat 
lada34 (Občasný) - 15.3.2013 >
Body: 5
<reagovat 
benkroft (Občasný) - 16.3.2013 > proč ne
Doporučil 
<reagovat 
Mlž Svatý (Občasný) - 21.3.2013 > habemus zákus
Doporučil 
<reagovat 
 LeaLipszyc (Občasný) - 21.3.2013 > Mlž Svatý> :D
Doporučil 
<reagovat 
LeaLipszyc (Občasný) - 20.3.2013 > Nemáš to, Drsňáku, lehké, se sebou, se ženskýma, s kauzálním řetězcem.. Představuju si, jak každý prožitek způsobuje, že mozek začne chrlit asociace jako autogen. Tím se prožitky nutně izolují od svých příčin a mozek na to reaguje obsesivním shlukováním jejich abstraktních odvozenin do "zhušťovacích bodů". Vědomí tím pádem jakoby pulsuje. Při včasném vyabstrahování se i tenhle pohyb stává předmětem pozorování a opětovným zdrojem prožitků. Je to nebezpečná metoda, a navíc strhuje k následování. Nakonec beztak ty vatikánské zákusky ochutnáš.
<reagovat 
 Drsňák vulgo Vousáč (Občasný) - 20.3.2013 > LeaLipszyc> díky, rád jsem se nad tím zamyslel. - možná sama nevíš, ale kdyby přeci jen, napadá mě otázka, jak by potom vypadala bezpečná metoda. raději bych totiž používal bezpečnou, pokud ovšem výsledku nějak neublíží. jinak bych musel samozřejmě zvažovat, co je pro mě více, zda-li nebezpečné něco, nebo bezpečné nic. - a vlastně, v čem spočívá to nebezpečí? dá se to nějak popsat?
<reagovat 
 LeaLipszyc (Občasný) - 21.3.2013 > Drsňák vulgo Vousáč> o žádné bezpečné metodě, která by nevylívala dítě s vaničkou nevím, kdybys na něco přišel, dej vědět. Leda stát se ještě o něco šikovnějším v používání téhle metody, napadá mě. Chápeš, je to jako experimentování s drogama: nespojitost prožitků kompenzovaná vytvářením imaginárních entit může vést slabší povahy k izolaci a šílenství. A myslím, že i pro lidi, kteří se v těchhle sférách normálně pohybují, může být občas docela namáhavé neustále si připomínat, že od určitých nadmořských výšek jsou sobě sami jedinými partnery ve hře. Vylepšování metody by spočívalo v nácviku hbitých skoků mezi rovinami abstrakce, v dokonalé orientaci a v neustálém ohmatávání půdy pod nohama, pokud člověk nějakou má. Ale nevím, jestli to funguje, nejspíš je to lež :)
<reagovat 
 Drsňák vulgo Vousáč (Občasný) - 22.3.2013 > LeaLipszyc> napočítal jsem tady 7 izolovaných "šílenců" (včetně sebe). - pokud mluvíš v množném čísle "o slabších povahách", potom nechápu, proč se tomu vystavují. - asi už nejsou svéprávní. ovšem já jsem jejich cestu do šílenství nezačal. - stejně tak jsem nemluvil o nebezpečnosti metody. nevím, proč to přehráváš na mě.

k tvým zpochybněným poznámkám o vylepšení metody musím říct, že jsou to pro mě jen neurčité abstrakce. - ale i tak děkuju za snahu.
na rozdíl od tebe si však myslím, že právě člověk, který si úzkostlivě hlídá svou normalitu, se nejpravděpodobněji "zblázní". - to však nejvíce pocítí jeho okolí. Pokud tě mé šílenství obtěžuje, irituje, nebo jinak ohrožuje, zkus se mým textům vyhýbat.

"Lež" jako součást významové hry díla je něco jiného než lež životní, to jen tak na okraj.

<reagovat 
 Drsňák vulgo Vousáč (Občasný) - 22.3.2013 > LeaLipszyc> taky srovnávat literaturu a drogy mi přijde úchylné. nemá to daleko k názorům o "zvrhlém umění" apod. - v mých očích je špatná literatura ta, která nic nedělá, nepodněcuje, nezpochybňuje, nevyvolává otázky. ovšem mezi drogami a literaturou je podstatný rozdíl v možnostech účinku.

aby text vůbec existoval a působil, potřebuje na prvním místě aktivní spolupráci čtenáře, a to, myslím, u drog chybí. - právě čtenářská aktivita je klíčovou událostí v nabývání vědomí o textu a jazyce, jímž komunikuje, a tím pádem i o sobě a sebou viděném světě, který je do struktury textu příjemcem promítán. čtení je především autoprojekce ve vyznačeném prostoru, jak já to chápu. to se může dít jen v rámci nějak zvládnuté jazykové struktury, jež je opěrnou stavbou a zabraňuje nekontrolovanému bujení, pokud si k němu ovšem čtenář sám nedá pokyn.

pokud text rezonuje s tím, co zůstává i později pod prahem čtenářova vědomí, je zodpovědnost na straně čtenáře, ne autora. vytváří-li text na čtenáře nějaký tlak a vynucuje-li si reakci, znamená to, že se čtenář setkal s impulsem pro téma, které v něm latentně je, chce se nechat vyjádřit a stát se uvědomělým obsahem. chaotický, nekódovaný jazyk nic takového neudělá. neublíží, neprospěje. proteče kolem beze stopy. na rozdíl od drog. v důsledku jde tedy o zcela opačný efekt.

ještě jednodušeji: zobrazená, tj. vyjádřená struktura je právě most k tomu, co může nezpracované přebývat v nevědomí. je nutné však rozlišovat téma - objekt zobrazení (tzn. ten drogový efekt, na jehož nebezpečí poukazuješ) a jeho zpracování. o tom v mých očích literatura mimo jiné je a tím nekontrolované účinky drog, šílenství apod. přesahuje.

takže mi nezbývá než dodat: díky za podněty. zjevně kolem mě neprotekly. :)
<reagovat 
 LeaLipszyc (Občasný) - 23.3.2013 > Drsňák vulgo Vousáč> Ach jo, nechtěla jsem tě nařknout z šílenství nebo z jeho šíření. Chtěla jsem jen říct, že já si ho na tvých textech prožívám (k šílenství, "zvrhlému umění" a některým drogám mám docela pozitivní vztah). Každopádně souhlasím: moje prožívání tvých textů je na moje triko, tvoje prožívání mých komentů na tvoje.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + tři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter