Ptáky odvál sníh
Jen pírka dopadají na minulost
Krajina zbledla jako moje tvář
Letenku do kraje snů mi ukradl zítřek
I ty usínáš spolu s krajinou
Studený, zamlklý jako malíř co čmárá nám po oknech
Nech sluníčka svých očí dokořán - našeptává mi meluzína
Poslechnu ji
Čas se plazí jako nekonečná anakonda
..Dočkala jsem se
Zimní spánek se rozplývá po špičkách
Naději vzkřísily kapičky deště
První sukýnky jara rozkvetly do jásavých barev
Tvá ústa kmitají slabiky lásky
A tvé oči roztáhly rolety
Připluly chvíle návratů
Objevy nenalezeného
Nebeský solar se pustil do práce
Ptáci sezobali poslední vločky... |