Padlý anděl vlastním jménem Koks.

Jsem padlý anděl vlastním jménem Koks,

jó lidi, život je tvrdý, tvrdší nežli box,

vykopli mě z nebe, měli mě  už dost,

blbci! nesnáší sníh, bílá je tam pouze kost.

Je tam nuda, vůbec jim tam nesněží,

na můj bílý sníh tam nikdo nevěří,

lidi vy jste jiní! zasněžím vám celý svět,

a ty malá do očí mi přitom hleď!!!

Ach lidi mám vás tak strašně hodně rád,

jsem váš bílý ,věrný a lstivý kamarád,

zbavím vás vaší deprese, trápení i otěží,

tak nastavte dlaň, ať vám do ní nasněží.

Je tu se mnou i můj bratr, anděl smrti,

miluje, když dlaň se s jehlou krásně vrtí,

působí tu totiž i jeho tvrdý, ale věrný syn,

má též zvláštní jméno, jmenuje se Heroin.

Lidi! milujeme dobré jídlo, obzvlášť tu mozkovou kůru,

vznášíme se s vámi přitom tak lehce vzhůru,

vždyť fetuje už skoro celý svět, i vaše vlády,

ty mají obzvlášť výnosy ze sněhu tak tuze rády.

Je to zde tak překrásný, létající, bílý svět,

sníh milují všichni, otec, matka i starý děd,

mě i andělu smrti se tu skvěle daří,

když děravým zákonem strestán je, kdo naše dílo maří!

Jsem padlý anděl vlastním jménem Koks,

jó lidi, život je tvrdý, tvrdší nežli box,

zůstanu vám věrný i můj bratr anděl smrti,

milujeme vás! vy zvláštní lidi a vezmem si i vaše děti.