Já, jež jsem snem probouzím se tebou a pak, kdy jen jsem na vteřinu v ní pojmenoval jsem všechny, kteří mi vyznali lásku a byli to ty, se kterou jsem se nalézal s ústy tekoucími jako voda malý pes co jindy ležívá hostům u nohou, než ta, k níž nesmí do postele, dopije čaj s rumem a ten naproti, se jí přestane dotýkat na stehnech holka skákající panáčka, podobného schématu vepřového masa z nuceného výseku major, který mne poslal do píči Michaela z Brna, jejímž neplnoletým milencem jsem byl po celý víkend ale nikdo nekontroloval občanky, tak jsme si dali pivo bezejmenná z bratrovy svatby, jen nevím kterého a ze které rezavá kočka, která se mi tře o kalhoty kdykoliv jsem smutný a taky Ježíš, jemuž nosívají zvadnout květiny a to především tulipány abych málem zapomněl na Boha, jako obvykle já jen se dívám, jak koruny stromů vrůstají do nebe a zavírám oči, abych byl podoben Měsíci v jehož nedokončeném kruhu lze spatřit jednu z vnitřních podob jimiž si uvědomujeme například vítr nebo prázdnotu žárovky a světlo venku, které nikdo neumí zhasnout
|