|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Zkoumavý pohled dá ti svět,
toulavé boty jako výš dar,
rozlétneš v svět se jeho cíl
aby ses vrátil, neznaje dno,
osud tě obrátí k směru vrch,
najednou staneš, vůkol níž.
Snášíš se stoupáš v sobě níž,
ta níž je zvláštní v tobě svět,
šplháš a zvoláš tamhle vrch
nepovažuješ jej však za on dar,
klesáš a vidíš: krásy dno?
to je ten as´ kýžený cíl.
Přemoci svět dobýt snivě cíl
jdeš, před tebou zeleně níž,
nastaví pohled jezírka dno,
v něm zračí se pohledů svět,
a ty pochybuješ- je to dar?
snad ano, odpověď dá onen vrch.
Tajemství unikne kouzla vrch,
zdá se být snadný lehký cíl,
nemožně kruté být krásný dar,
skláním se před tebou níže níž,
vyplouvat citů pohledy v svět,
klesají únavou spočinout v dno.
Únava protíná paprsky dno,
přinese tajemství as´ jiný vrch?
odrazy mocnější nežli sám svět,
jeví se nesnadný nemožný cíl,
přestalas´ s vládou zase jsi níž,
toto mnou prochvělo jako by dar.
Setřel jsem slzy bolesti dar,
pohlédl do mraků na samé dno,
pode mnou vrcholky výšiny níž,
ona tam v dáli nizoučký vrch,
stojí tam u paty blízek k ní cíl,
zjevený zázrak celý můj svět.
Najednou zahřmí zjeví se cíl,
tu ona, krásný cíl i svět,
z nížiny stoupat k ní- Ona je dar.
|
|
|