|
Za další hvězdou
Cail už asi přetí hodinu seděl u počítačových simulací a skrz svá opuchlá a zavírající se víčka hleděl na monitor s další simulací subprostorového letu se synchronizací imitoru ochraného pole a motorů.
Po hmatu chvíli hledal kávu v plastovém kelímku. Našel ji. Vychladlou. s niterním nadáváním do sebe překlopil zbytek vlažné tekutiny, opřel se a protřel si unavené oči.
Dávno by už byl v posteli, když Byly tři hodiny ráno ale na vesmírné observatoři na orbitě země to nebylo skoro poznat touhle dobou by už býval spal ale nutkání získat nová data a tím i další poznatky bylo jakýmsi způsobem silnější.
,,Tak už jsi na to přišel?" zeptal se jej kolega jež se došoural do laboratoře ze své ubikace. Cail ho moc neznal. Byl vybrán jako senzorový inženýr nebo tak něco. Sám by ani nevěděl jeho jméno nebýt jmenovky ing. Ian Valiszki.
,,ne" zněla krátká ale tak blažeňě jednoduchá odpověď. Cail si rychle uvědomil svou ignoranci a tak rychle dodal ,,Pořád nemůžu najít vyhovující konfiguraci". V jakémsy koutku mozku přenítal, zda si s Valiczkim tykají ale přez únavu
mu to ani moc nevadilo.
,,Jakou máš poslední konfiguraci?" zeptal se inženýr.
,,Diferentní ohybač prostoru fachá společně s PSI na třicet procent z energie většina jde pak do do motorů, navigace, podpory života, tlumičů a sekundárních systémů. Tu energii si to navzájem krade".
,,V jakém zapojení?" zeptal se Valiczki.
,,V sérii" zněla napůl odpověď, napůl zívnutí.
,,Tak to zapoj paralelně a zvyš výkon jádra asi o šest procent. Mělo by to jít"
Cail chvíli mlčky přemýšlel o tom nápadu a za okamžik mu zvýšil status hovadina na celkem dobrý nápad a zadal data do počítače.
,,Ten chudák mě už musí nenávidět" pomyslel si o počítači, když začal pracovat.
Po deseti minutách strávených pitím další kávy a prokapáváním očí očními kapkami se vyjevil uspokojující výsledek.
,,Já tak závidím všem lidem co jsou čerstvě vyspaní" zavolal ke kolegovi, jež se v tu ránu otočil a se zájmem sledoval obrazovku.
,,Jestli chceš tak si běž lehnout. Já tu mám ještě práci na tom novém senzoru" navrhl Valiczki. Cailovi to připadalo ne jako nápad ale jako slova spásy.
Rychle uložil data, zazálohoval je a poté s rozloučením odešel. Byl už třetí týden na observatoři, jež zároveň sloužila jako výrobní dok pro první oběvování nových míst v vzdálených světelné roky od domova.
Za tu dobu byl tak zaneprázdněn, ze i přez svou štíhlost zhubl, neboť jídlo si dával asi jenom jednou denně. Práce bylo mnoho ale přátel málo. Ty co měl, byli dole na zemi a tady se zatím s nikým moc neznal.
Společnosti jako NASA, Virgin Atlantic a nově i Star Voyage Enterprises měla velké požadavky a chtěla výsledky. Rychle a Efektně. Požadavky týkající se hlavně technických a elektronických řešení, nezbytných pro primární a sekundární
systémy lodi Stargazer, jež měla být průkopníkem a zapsat se do dějin.
Když Cail ulehával na postel, přemýšlel jestli se zapíše do dějin i s ní. Nikdy dřív neměl děti a tohle bylo vlastně jeho dítě. Nejlepší výtvor, na kterém se kdy podílel.
Nyzítří ráno kontroloval společně s několika inženýry průběh montáže jeho úprav na Stargazeru. Vše šlo podle plánu. To samotné jej překvapilo.
Stargazer byla dvěstě padesát metrů dlouhá a sto metrů široká výzkumná loď. Měla dokázat vyvinout rychlost HYPER-4, což byla rychlost čtyřikrát rychlejší než světlo, tudíž i čtyřikrát lepší než předchozí testovací sondy.
,,Jak to jde doktore Coline?" ozval se za ním hlas velitele doku Murphyho.
,,Výborně pane" odpověděl Cail. ,,Komponenty budou brzy nainstalovány a zprovozněny by měly být ještě dnes".
,,Dobrá práce. Potřebuji mít tu loď do týdne v provozuschopném stavu. To znamená že potřebuji vás. Jste zkušený. Neměl by to být problém". usmál se a odešel.
Cailovi bylo třicet pět a nepřipadal si zatím zkušený a nepochyboval o tom že veliteli padl do oka. Zkušenosti měl s tím, že když někomu moc padne do oka, znamená to problém s kolegy.
To ale teď šlo stranou. Musel ještě navrhnout záložní systémy a musel zpěchat, protože za týden přiletí předáci z NASA a SVE, tak ať jim mají co předvézt.
|
