že v tom lese nejsem sám,

i když sem za samotou utíkám,

                    mlčíme tu spolu,

dokud nám vítr nepřehraje noty

Keřem i větvovím

                   jsem svázán a navlékán

dálce, té iluzi, co jí dám ?

                   Já, blázen králů,

těch, co maj´ armádu z terakoty