Vše co vypadá jako dobrý nápad

samo sobě vymkne se a nějak posere

Plný touhy po věrnosti zahnu

Plný odevzdání na obláčku nirvány

sežeru kus čokolády a na to broskve

Tučním a můj mozek žvýká jenom slupky od salámu

kde je konec protivenstvím osudu

jsi to ty pane kdo na práh mi háže věnce

Co jsem proti prázdnotě nekonečna

tvé ruce jak tečna osekávají můj den

A nikde místo kde bych vešel k sobě

Jenom démoni nad městem

a prázdnoty v mém srdci

Pane už dávno jsem zhasnul

svíci v tvém chrámu a dusí mě

přebytek slov kterými plýtváš

V marnosti přebývám každým dnem

kterým naplňuji sebe a jak pecen

ujídám každý den co mi zbývá

Na dlaň napsal jsi mi cestu

a nemám ani potuchy kde hledat

Jak slepec žíju ve tmě  plný světla

a bez lásky den co den

se vracím do prázdného domu

Nemám sny a tvrdě spím

jak prázdnota jsem  sloužím a  nevím komu