Ty mi rozumíš ; v mé posteli i spáváš
jsi tichý dům kde omítka opadává
a vítr v okenicích přezimuje
Na zahradě
kaňkují rezavé lišky
Beránka v mém domě
chovalas Tvé ruce jsou jemné
jak chmýří pampelišek v květnovém slunci
Lovec jde k čihadlu pták zpívá teskně
Z kohoutků sundáš hřebínky a v krvi vykoupaná
na bílé protěradlo napíšeš svět
Ovečkám z Abysu rouno vyčesáváš
od soli Moře mrtvého dech tvůj pálí
a rána v hýždích tvých je plná mízy
Voní medem a senem
Jak bys to mohl nevědět Deset koní uštveš
deset koní zpěníš Ale větru nedohoníš
nepátrej kdo
Semeno rozdává. To vítr seje
a píská teskně na prasklou kost |