Jana byla děvka. Už se tak narodila. Její otec ji miloval. Matka se uchlastala k smrti. Od rána do večera seděla v hospodě a povídala si s chlapama o fotbale. To je taková hra, v níž proti sobě stojí dvě mužstva polonahých mužů. Mastí si své penisy a ejakulacemi konfrontují míč, který se takto snaží umístit do soupeřovy branky. Jmenovala se Alžběta a měla krásné nohy. Když jste jí koupili velkou borovičku, šla s vámi na záchod a vyblafla vám ho tam. Pokud jste se plácli přes kapsu a postavili před ní celou láhev, tak vás nechala zasunout.
Alžběta nikdy nepracovala. Pokaždé se našel někdo, kdo se o ni postaral. A Jana byla přesně taková. Zdědila to po ní.
Jana zbožňovala sex. Den bez šoustání si nedokázala představit. Mezi kluky byla oblíbená. A zájem o ni projevovali i dospělí muži a senilní dědci.
Přesto mezi nimi jeden rozdíl existoval. Jana oproti své matce nebyla vysazená na alkohol, nýbrž se soustředila výhradně na peníze.
Na základní škole jí vtloukali do hlavy, že jsou tím vůbec nejdůležitějším na celém široširém světě. O čemž svědčí už jenom ten fakt, že si za ně můžete koupit svobodu.
Chudí lidé jsou otroci. Jezdí sice na dovolenou k moři a někteří z nich dokonce dosáhnou na průměrný plat, ale tím to končí.
Ustavičně setrváváme pod dozorem a politici nám dělají kápa. Majitelé bank určují pravidla. Musíme poslouchat, neodlišovat se a prodlévat v permanentní přetvářce. Vše je jen jako. Celý náš život je podfuk.
Jana byla podobných pseudofilosofických myšlenek prosta, protože se cítila šťastná. I za to mohly peníze. Pořídila si za ně skvělou bezstarostnost. Investovala a kupila majetek. Když jí bylo patnáct opustila svého taťku. Tou dobou spočívala Alžběta už drahně let pod drnem.
Jana si koupila Ferrari, zařadila rychlost, dupla na plyn a taktak, že se nevybourala. Zprudka zabrzdila u jednoho kluka s nádherným penisem. Na zlomek vteřiny se obdivovala jeho modrofialovému žaludu, pročež mu nabídla vážný vztah.
„Chtěla bych s tebou chodit,“ řekla mu.
„Jsi bohatá? Jinak nemám zájem. Čekám totiž na piču, která mě bude živit,“ reagoval mladík.
„To ti budu vyhovovat, jsem totiž přesně taková vagína, jakou hledáš. Neřkuli by se dalo konstatovat, že jsem tvůj vysněný ideál.“
*
Strávili spolu den a pak následující noc v hotelovém pokoji. Musela ho zavraždit, protože byl hrozný milenec. Vůbec neuměl píchat. I když měl fakt kládu, jí to připadalo sotva jako šimrání. Rozčílila se a dala mu ultimátum tohoto znění:
„Buď mi přivodíš do pěti minut orgasmus, nebo tě zabiju!“
Usmívala se, když to pronášela. Funěla a byla hrozně nadržená. Ludva však už nemohl. Prdl si a zvedl se z postele. Znovu si usral a hrábl po krabičce cigaret spočívající na stole. Vytáhl z ní Rakovinu, připálil si a ona mu zarazila sekeru mezi lopatky.
Válel se zády v kaluži vlastní krve, ona nad ním stála a hystericky vřeštěla:
„Ty jeden odporný břídile. Impotentní nulo. Bezvýznamná nicko!“
Setřela si pot z čela a posadila se k počítači. Aktivovala internet, najela na seznamku a napsala:
‚Hledám kluka. Věk třicet. Péro normální. Krásný vzhled podmínkou.‘
*
Roman při četbě podobných inzerátů onanoval. Vzrušovalo ho to. Představoval si lidi, kteří je celí zoufalí podali, nahé. V té vizi mu leželi u nohou a on na ně močil.
Roman si stoupl před zrcadlo. Sám sobě připadal neobyčejně atraktivní. Dokončil samohanu a zavolal na uvedený kontakt. Domluvili si s Janou rande na ještě tentýž den. Sešli se v parku. Bylo hezky, ptáci zpívali a na obloze nebyl patrný jediný mráček.
Chvíli si jeden druhého nedůvěřivě prohlíželi. Nenalezli však k sobě vzájemné sympatie.
„Jsi jiná, než jsem si tě představoval. Taková arogantní a sobecká,“ nechal se slyšet Roman a pro jistotu vytasil nůž, který připomínal svými rozměry krátký meč. Jana si odskočila pro sekeru. Během okamžiku byla zpátky. Musela sice pro ni až do hotelu, ale naštěstí to nebylo moc daleko.
Stáli proti sobě a chystali se k realizaci zápasu na život a na smrt.
*
Když bylo Janě dvacet pět, začala se nudit. Zapnula dálkovým ovládáním televizi a po blíže neurčitou dobu v ní sledovala porno všední každodennosti ve formě nekonečného seriálu. Kdyby zcela nečekaně nevypnuli elektřinu, patrně by se z toho zbláznila.
Stáhla osm lajn kokainu a odebrala se na terasu své přímořské vily. Děti neměla, ani manžela. Pouze milence z těch nejvyšších společenských kruhů.
6. června 2012 Petr Měrka
|