Poklad (z obecní kroniky)

vyslovte číslo ŠESTSETOSUMDESÁTSEDUM.....a počítejte v rytmu od prvýho pražce... na konci té číselné řady bude zakopnutí o vyhýbku a sklouznutí z náspu - přímo k pípě, kde pivo smeká pěněnou čepici na uvítanou a zdraví řízně: Dobrý večer pane Pásku! a pan Pásek si mne nárt bo se udeřil při sklouznutí a haleká: Dobrý večer všeci a dobrý večer pípo skvostná! a usedá a jme se skla roseného - jelikož promptně nalito a přehltne Pásek cez ohryzek chmelovinu a povzdychne slastně.... jako v reklamním štěku na libost poživačnou. A včil se s Michálkem P.vracejte zpět.... od ŠESTSETOSUMDESÁTSEDUM k nule.... nebo k jednotce.... dle trpělivosti kroků....a jsme u něj doma.... skoro doma, jelikož nutno udělat krokově pár fází dvojí opory-(mluvím o dvoukroku jo) - sevřít kliku na dveřkách a vklouznout do drážního domku... což je baráček s miniparcelkou vedle kolejiště.... opodál pár kachlí pro nástup dýchavičný do dýchavičný lokálky, která jediná tu staví třikrát za den, jelikož zapomíná a stále si připomíná, co napsáno na ceduli orezlé.... a slabikuje syčivě skrze povzdechy parou důrazněné písmenka, která v součtu zvěstují že nastupujete ve stanici Hradec - Dolní Loučka.... A kdybyste vystoupili s divným oumyslem (nedajbože) a šli kol horní louže požární - ku mě dojdete...(nedajbože) však když zaťukáte, otevřu vám, rychle si dopínajíce kaťata pokleslá pohodlně, bych neurazil příšedšího.... nedajbože teda Michalův baráček s miniparcelkou je více k jihu....asi vo šedesát metrů.... ten baráček drážní. já vám aji vysvětlím, kterak jej natrefit....zbloudilci hor našich hehe... tam nenutno klopkat - tam stačí výsknout ... Pásku Míšoooooo!.... jste domaaaa??? a von když bude doma, tak vylízne a usměje se na vás, maje na každém rameni morče vlezlý... esli spoznáte ty potvory z Južnej Amériky - ty myšky obtloustlý incký.... tam v Incku přírodně nešlechtěný a vícebarevný, leč v Európě podléhající genetickému nátlaku chovatelů trhlých, kerý teda dělaj psí kusy, by skrze ty bestie zaujali okolitost pěstitelskou... hobby jako.... co si lidi libujou v chovu těch divných enimals.... Michal byl zcela blázen do těch potvor.... fakt nevím, kde se v ňom ta zvrácenost vzala.... a aji čítal študovně chovný brožury, kerý upřesňovaly, jakéže to pakáže mu serou v obýváku.... - cvok!! já teda sbírám známky.... což libost rovněž intimní leč všeobecně nesmrdící... iba pinseta stačí jo a lupa a pár kámošů obdobně postižených známka dopisní se nepáří.... rovněž nerodí....necicá a ani nechcípá... nepije vodu a nežvejká zrnivo a jinej sajrajt.... známce netřeba vyměňovat stelivo do čerstvosti! známku netřeba v pětinedělí odstavovat, by nevošukala svou matku náruživě....mrchy morčecí množivé jejda...! proč teda ták zdlouhavě? se směju dopředu..... v 8:46 Pásek trnule zdraví před barákem Intercity, kerej si to valí cez Wroclaw do Germánie - v 9:17 se dobelhá stará Vařeková k lokálce, kerá kvíčivě dobrzdí, by stará paní s hekáním nasedla a ku dceři do Hradca dojela, bo Jindřišek má sračku a odmítá Sunar.... a Michal pomáhá tej čarodejnici vyhekat schody do vagónu a vona jej stejně pomluví, že ju chytal nepřístojně za zadek - ta babizna mlsná, kerá iba kamufluje péči o vnouče aji motlidby, v kostelíku kamufluje a u zpovědi lže, že nemá hříšný myšlénky - což ne pravda, bo se jich n i k d y nezbavila... a lokálka kvičivě protočí kolesá a naoko jařeně polaská kolejnice, choť má vlačisko ono šeckého pokrk a touží po šrotovišti.... a Pásek lokálce rezignovaný naplácá výpravčí plácačkou... aby se zvetila a neužírala mu čas, jelikož blond Jelizaveta morčecí má mladý.... tři přežily a dvě sežrala.... a rejdí v kleci Jelizaveta a ne a ne si lehat ku kojení... a malý pískaj zhnuseně, že maj krkavčí matinku a třeba jí vtlouc reflexy -  což jde bo psáno v knize, kapitola šest s názvem: Nebojte se odchovu.... a lokálka astmaticky za zatáčku a Vařeková již žere řízek schystaný - že jako výlet a žvejká a je nasraná že ju Maruška v chodbičce nepozdravila a polkne a dřímká... baba Jaga hnusná..... však Jindřišek jak odroste sa ku ní nebude hlásit, bo by se mu šeci smáli že babina uštěkaná a ten hrb!!!! ale Pásek výpravčí si oddechne a kmitá ku kletce a pozoruje, kerak se maličcí futrujou a má radost, že vrh poveden a brožury instrukční nelhou... a krysky prospívaj krysenky milé blíže o něm teda... o chovateli zarputilém, ctiteli pivka, výpravčím a jedním z trojčat.... jde mluva moja o něm teda.... byl z jednoovulovej trojčat.... leč děvčátko se stalo nekřtěňátkem, bo nedožilo křtitelnice... - stává se ...jo jo jo a tý dva bráškové... jako buci kluci klukové....košulenky bílé a řvali, když svatá voděnka na hlavičky skanula... a rostli a rostli a aji do třetice rostli... (ikdyž jen dva) k radosti rodičů vyrůstali zdárně i různě exteriérově, i povahově že jako do kontrastu, jak řečeno školním psychologem... a esli Michálek plavý, že ovečka mu říkali... tak bratr Eda... z toho se stala ovce černá... k nevůli familie očerněl a jako takový - coby švarcbaranček - trh se od rodiny v postpubertě  a bloumal dobrodružně po světě.... nedávaje o sobě zpráv... ba ani na pohřby nepřijížďal... se nerozloučil rituálně ni s matkou ni s oteckom.... ovca černistá toulavá sakra! no - a jednou...kdo to haleká před dveřkama drážní chatrčky? ten toulavec haleká! přes plece matyldu... drška úsměvná a samozřejmá při znovudobytí domova... tulák se vrátil pod krov rodný! Michal se smířil poznenáhle s existencí toulance - aji se Eduard naučil zvedat prkýnko hajzlový při chcaní a nabyl civilisovaných klišé cez hygienu aji cez komunikaci s okolím, bo zprvu byl divočák z jungle skoro.... ale uměl se bratrsky křenit na brášku a mrkal švidravou bulvou na něj - že jako Póóčkej....však neprohloupíš Míšo že patřím k tobě... a takový naivní narážky, že jako svět vychází vstříc tulákům ve štěstí někdy a von že doved svět očuchat aji se zakousnout a držet ve stisku a že stále má bradu sevřenou... a zuby zdravě silné a nepouštějící to, co jednou zahryznuto.... a takový pindy jako vod Jacka Londona - že by jeden myslel, že mu patří šecka olejová pole severně vod Dallasu... Leč výpravčí Míša sral na Dallas a počítal pražce....   já jako obeznalej situace jsem item sral na Dallas a přerovnával alba se známkama Texasu... vobčas sem ku nim ozavítal na večeřu... kerou sem aji přines - bo ku kuchyni se neměli ni jeden ni druhák... a vše šlo do stereotypu klidnýho...tak jak to má být, by pivo chutnalo bez nervování se. a včil to zrychlím... bych se nezakecal detaily jo! Edovi jednou trhlo v kebuli...že jako udělá južnoamericků večeřu - leč nikomu neřek receptúru a z jakej poživatiny.... a já zrovna v ten čas večerní došel a libá vůně všade ! a došel Michal a řek mi ptavě, že co sem to Já jako uklohnil?... a Eda ho nenechal vydýchnuť ani a smál se že ON - Eda se činil kuchtivě... a švihal Eda k troubě a vytáh brutvanu vonící,  ve který šecky hobby morčata na oleji pečená!!!!  (?) no - konflikt bratrskej decibelovej velmi! i byl Eda vyhozen zpod rodnýho krovu bratrem řvoucím, kerej želel za kryskama svejma.... a já se Edana jako ujal, by měl kde spočinout a von mi lkal na rámi, že to dobře myslel a já ho utěšoval, že se vše uklidní a on mi posmrkavě sdělil, cože to má pro bráchu v měchu svém a otevřel jej a vysypal sedumset padesát osum gramů ryzího zlata v nuggetách... bo narazil u Belému na žílu... a já to pak převážil...ten POKLAD... a vážně - tolik toho váženě! a řek sem: Schovaj si to Edo zas do šuplete a vijó na pivo - vše se vyřeší u chmelu! A vyvlek sem jej na tu zkratku po pražcích (!)  a von posmrkával a utíral si oči vhodně.... vhodně, bo jel šnelcug na Wroclaw... a já věděl že pojede ten rychlovlak... ale schválně jsem poutníka hnal do pochodovýho rizika... a byl přejet a rozšmelcován.... mnou zaviněně - leč tajně zaviněně.... a já mám zlato a Michal opět svá morčata pěstí a voba sme zas kamarádi.... a spomínáme na černou ovci... Edánka nášho zlatýho, kerej měl naivní mls na tý pečený krysky a kerej se tímpádem moc nezavděčil, leč zanechal po sobě jmění, kerý mnou egoisticky přivlastněno... z něhož jsem mu nechal postavit skromný náhrobek s mottem: Kroky mé když domů dojdou - i v Království Tvé dojdou... třpyt zlatých andělů mi spásu zvěstí! ......................... tak mu to teda zvěstilo!