Ráno u zrcadla

jsem uviděl

jak odešel jsem do sebe

a na rozloučenou

si olízl rty

spálené o čaj

tam nad snídaní

jen mé bytí

zůstalo kde dřív  

a stále tep

zvedá čísi žíly v zápěstích

jako číše

a světlo kreslí

jako malé dítě

na čas

poledne a jiné příběhy

to den

mezi únorem a březnem

z průsvitu

a křídel vran

šedne

ve stínech

všech já

co jsem jich kdy měl