|
Vdechla jsi život lásce,
jdeš jako provazochodci po nitce vztahů
utkaných nesmělými slůvky,
vstříc opojné vůni konvalinek ve tvých vlasech.
Vdechla jsi smysl životu,
našla mé údolí zvrásněné a proláklé,
padám do hlubin tvé měkké propasti,
navždy si zapamatuji tvá slova.
Zašeptala jsi vánku jak jsi šťasná,
že je jaro. Cítím doteky tvých rukou,
když ukládáš petrklíč a čtyřlístek
do mezery v knize. To pro štěstí.
Ta kniha je o nás dvou,
příběh o přátelství, lásce, nenávisti
a smutku. Je o nás dvou a já ti z ní předčítám
každý večer před spaním.
Dobrou noc, mé štěstí.
|
|
|