Spletence lidských těl pod dekou plnou roztočů
A
Říkají: jediný, co chci, jsi ty –
A
Všechno se krčí a mačká, duří a napíná
Spropadené spletence!
Ulhané a přeškrtané!
Kdo se o vás prosil?
Nepřemýšlíš o tom jako já
Takovym způsobem , co zahání skutečnost, potlačený pocity
Zarážející pusa, kterou se to začíná
Umíš ji rozpoznat od těch jiných, naprosto neškodných?
Asi nikdo z lidí nemůže zachraňovat před spletenci
Snad jen cizí tvor, flaška, kopa peter.
Vidim víc než jen trochu živoucího lidskýho materiálu.
V každym z nich kýbly touhy a krapet sebe.
|