To pro tvůj krček houslový, jahůdky ňader snad, já zatoužil jsem, bláhový, s tebou se milovat.
Jsi nejlepší z vín archívních, barvu, chuť, buket máš, a pro tu jiskru v očích svých tak svůdná se mi zdáš!
Než noc se s jitrem zasnoubí a rozklene se den, láska se jako podhoubí uchytí v srdci mém.
Jako vích touhou vzplanu snad a nežli do města vstoupí úsvit i ranní chlad, budeš má nevěsta.
Noc ještě mladá zdá se být, já vášní planu již, a nenaleznu v duši klid, než budeš má, však víš...
Až ptáci začnou v zahradách velebit krásu dne, dál přijímat chci jako v snách dary tvé kouzelné.
Ač snílkem pouhým zdám se být, jsem každým coulem muž, jsi nádherná, já chci tě mít, tak nezdráhej se už!
|