Múza pana Honoré
( Honoré de Balzac)
Temná noc a v místnosti jen světlo dosti chmůrně ponuré,
uprostřed dubový stůl, a na něm rozrmrzele hořící svíce,
to doba jest kdy přichází psát sám pan Honoré,
usedá ke stolu protírajíc si svá unavená rozespalá líce.
Čeká až osloví ho jeho věrný anděl noční múzy,
on přichází vždy ve stejnou dobu, každou noc,
pak vysvléká stydlivou inspiraci z její bílé blůzy,
a přebírá nad panem Honoré svou kouzelnou moc.
Šeptá mu své myšlenky pro jeho vzácná díla,
únavu a spánek odhání pryč tam v dál,
je v něm skrytá láska, smutek, bol i tíha,
"tak pište pane Honoré dnes v noci jste inkoustu a pera král."
"Obnažím vám vaše myšlenky, hlavu poblouzní vám můj vánek,
snad nechtěl by jste utéct ven, do náruče svůdných dam,
proto já k vám nepřišel a neukradl vám váš spánek,
vy zůstanete tuto noc, a dopíšete román lesk a bída kurtyzán."
|