tak jako lásce nejde poroučet
nejde ji zahnat žádným gestem
do smrti stojí v stálé cestě
a přitom je to ona sama propast vyvřelé náruče
z úst září listovadná antifona
velebnost sama sebe špatně chápe
po strachy přimrzají na parapet
zůstáváš láskou svěřená a to je víc než přísaha
znát spolu značky světa pochopit
čeho dotknout se má či ne má ta věta nesahat
pohlížet s něhou na stopy
zrovna tu tančím v zastávce
zima svým stínům nestačí
teplo a blízkost nástavce vzduch trpce voní tebou a bezpracnými koláči
