Ve větru

zas objevily se záchytné body

chmýří bodláků

rybniční voda

prochladle voněla

Myslím že jsme mlčeli

že za nás skřípěla

pádla o borty

daleko na druhém břehu

jen tak tak

že nepolkli jsme pozdrav

před cestou do okrsku

olověných komor a kanyl

Odpíchnutí, pár záběrů

vracel ses do přítmí olší

brázda na hladině

krátká a osamělá

-

sem zrcadlový dům

v němž chodí plamen

s lampou v ruce

zpátky vrásy čediče

promodralého mrazem

sytnoucího nebe

mohlo to být naposled

Vrátil jsem se

váben klobouky

sluk a kožešníků

talíři chorošů

přitáhněme si deky

pod bradu

A přece jednou jeden z nás

vydá se do vln

bude to za soumraku

změní se v bod

obloha navždy ho nasaje tam

kde hráz polyká vodu

stahuje slunce

za zubatou zástěnu

a mění vše v červánky

a snad - prosím

ho i rozžehne