|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Toho dne se paní Kropenatá probudila a za dvě minuty nato umřela.
O půl jedenácté dopoledne na ni zvonila Bohunka s důchodem, ale nedozvonila se.
Ihned posunula poštovní tašku o kus dál a vyrazila dveře.
Paní Kropenatá ležela na ustlané posteli, zakrytá černou vyšívanou dečkou a na sobě měla cedulku:
MÉ DNY JSOU SEČTENY. JEN SE VYPLAČTE, BOHUNKO.
DŮCHOD MI TU NECHTE.
Bohunka si odfrkla, mrštila důchodem o mrtvé tělo paní Kropenaté, z náprsní kapsičky vyndala mobil a zavolala Máně: Máňo, stará kropenatka natáhla! Ještě furt se ti líbí ten obraz nad postelí?
Bohunka stoupla paní Kropenaté na břicho a sundala obraz ze zdi.
Paní Kropenatá vstala a strčila Bohunku i s taškou ze schodů.
Takhle si svoji smrt nepředstavovala.
|
|
|
