mezi slovy

jako mezi střepy v medu

ploužím se

skrze červánkové nálože

světel

za zdmi silných strachů

čekám

věřím

pro pírko

dravých ptáků

skoč

jím pomaluj mé tělo

by uhořelo

rozlilo se

v nebe

do rudých proudů

každý žije svou kaskádu

roztančených vodních toků

možná zítra

nebo za sto roků

včera

jen ne dnes

sáhls na svou hruď

na pečícím papíře

prostě a klidně jen buď!