Co dělat když slečna smrtka na tvé dveře tluče?

 Bát se? Prosit? Klít a skučet?

 Kdepak. Zeptal bych se hrdě a skromně.

 ,,Proč tu jsi? A proč jdeš pro mě ?''

 A když bude mlčet, zeptám se jí znova.

 Kdopak o mě rozhodl?

 Nikam nejdu, já zůstanu doma!

Má to ale smysl bránit se jejímu objetí?

 A copak zmůžu hádkou se smrtí?

 A co když  není ošklivá?

 Co když je krásná a milá?

 Co když to není baba v kápi?

 Co když je to křehká víla?

 Kéž by byla.

Bylo by to snazší.

S krásnou vílou totiž

Odešel bych radši.