|
ALCHYMIA
(O! Aleluja! Miluji Tě!)
Krčím se za dunou v poušti.
Sleduji, jak procházíš stínem kaktusů.
Houpavý krok leguána,
Dlouhý trup a šupiny z kovu.
Vše živé čeká na povel, až slunce
Zhoupne se po své dráze.
Zakloní hlavu, tři zlaté vlasy
Děda Vševěda spadnou s cinknutím
Na rozpálenou zem a divočina
Zašumí potleskem.
Tma se snese pozvolna a
Noční chrobáci rozevřou krovky.
Košilka ze stébel trávy
Se matně leskne na jinak
Nahém těle.
Opatrně bereš mé bílé boky
A oba, ztřeštěni láskou,
Posloucháme hudbu pouště…
Celý orchestr…
| 
