|
| |
 |
ROZHODNUTI
Autor: Leia (Občasný) - publikováno 28.7.2000 (14:09:32), v časopise 31.7.2000
|
|  |
Jeden okamžik stačil k tomu, aby se rozhodla.Vlastně za ni rozhodl ten zvláštní záblesk v jeho očích.Když tam tak stáli naproti sobě a jí bylo najednou jasné, že to musí udělat.Musí ho zabít.
Zvedla přímo před sebe paži, v níž křečovitě svírala zbraň.Namířila ji rovnou na něj.Chvíli si myslela, že snad v jeho očích zahlédla něco jako úlek, strach.Mýlila se.Teď tam bylo jen opovržení a nedůvěra.To přece neuděláš, maličká.Na to nemáš sil, jsi příliš měkká, než abys to zmáčkla.Věř mi.Tohle z jeho pohledu přímo sršelo.
Bojovně zvedla bradu, přímo na něj pohlédla a odjistila kohoutek.Nic necítila.K němu, k sobě, k životu.Bylo jí celkem jedno, jaký bude mít dopad tohle rozhodnutí na její život.
Zavřela oči.Už by déle nesnesla ten jeho štiplavý pohled.Naposledy zkontrolovala kohoutek.Prudce otevřela oči a ve stejné chvíli stiskla spoušť.
Jeho tvář zrcadlila tolik pocitů, jak ještě nikoho.Překvapení, nenávist, údiv, strach, výsměch, obdiv…Neslyšela zvuk zbraně, viděla jen jak se snaží uskočit, marně, jak se snaží ji zastavit zoufalým pohybem ruky, jak ho kulka přirazila ke zdi, jak padá mrtev na její drahý zelený koberec.Jak po jeho bídném životu zůstal jen krvavý flek na stěně…
Nevydržela to.Zhroutila se na podlahu.Nelitovala toho, spíše nečekala, že to bude tak lehké.Zabít…udělala to, už ji nikdy nebude trápit, zneužívat.A udělá to znova, bude-li třeba.Přivřela víčka.Pak se propadla do náruče milosrdné temnoty.
Něco ji vrátilo zpět.Nic konkrétního, jen pocit, co se uhnízdil v jejím nitru.Byla v ložnici, poznala to podle vůně ložního prádla.Opřela se o lokty a pozorovala ho.Jak klidně oddychuje.Ze snu se usmíval.Co se mu asi zdá? A co se vlastně zdálo jí? Nevzpomínala si, jen ho pozorně sledovala.Netušila proč s ním tady ještě leží, proč se s ním vůbec zná, proč to všechno nechala zajít až tak daleko.Spí s vlastním otcem…
Neklidně se zavrtěl.Zadíval se na ni zpod přivřených víček. Ten zvláštní záblesk v jeho očích…nekonečný chtíč, krutost, zlost…A jí bylo jasné, co musí udělat.Nenápadně sáhla do nočního stolku, aby nahmatala chladnou rukojeť zbraně…
|
|
|
